Chrám a ulice: Boření hranic mezi vysokým a nízkým uměním

chrám a ulice

Museum se otevřelo nezvyklé době - noci, a tím se proměnil i jeho celkový charakter. Z jakéhosi moderního „chrámu“, ve kterém platí striktní etiketa a ve kterém jsou umělecká díle uctívána jako posvátné předměty, se museum spojilo se svým protikladem- „ulicí“, životem a uměním za zdmi této „posvátné zahrady“. Začnaly se v něm mísit různé vlivy – různí lidé, různé umění, různé styly. Hranice mezi vysokým a nízkým uměním se začaly otřásat.

Proč bývá museum přirovnáno k chrámu? Právě kvůli tomu, jaký pocit v mnohých lidech vyvolá, jak jej chápou, jak se v něm chovají. V dnešní společnosti, kde je pro mnoho lidí Bůh mrtev, ztrácejí katedrály a kostely svoji původní funkci a lidé vytvářejí a navštěvují podobné instituce, ovšem profánního rázu.

Našlapujte tiše, nemluvte, nefotografujete a nechte uměleckému dílu prostor vyjádření hluboké myšlenky svého autora! Jste pouze návštěvníci, pasivní pozorovatelé! Musea či galerie jsou tradičně vnímána jako velmi konzervativní instituce a umělecká díla v nich vystavovaná jako předměty nepopiratelné hodnoty. Nicméně diváka, který chápe umění jako něco, co si žije svým vlastním životem mimo dosah našeho pochopení, jen těžko osloví umění moderní nebo současné, které si žádá porozumění a – často i velice subjektivní interpretaci. Předešlá dvě staletí muzejnictví a způsobů prezentace uměleckých sbírek zakořenila v návštěvníkovi musea představu, že díla jsou nedotknutelná, a to jak v doslovném, tak i v přeneseném slova smyslu. Držte si odstup a berte dílo, jak se vám dává, žádné subjektivní interpretace. Nechte své živoucí tělo ulici, které také patří, a do musea vstupte jenom jako pomyslná sada očí a kontemplující mysli.

Letošní Muzejní noc v Museu Kampa, jejímž krédem bylo právě ono boření hranic mezi chrámem a ulicí a tím také mezi takzvaným „vysokým“ a „nízkým“ uměním, si kladla za cíl tento přístup zpochybnit, nebo alespoň zviditelnit – chápání musea jako „chrámu“ se tak místo zažitého vzorce stalo pouhou možností, názorem, se kterým nemusíme nutně souhlasit. Diváci se 14. 6. 2008 stali svědky magické noci, kdy nebylo jasné, kde končí park a ulice a kde začíná museum, co je skutečnost a co je sen, kdy se realita stává iluzí. Pod rouškou noci mnozí návštěvníci zjistili, že umění může získat tvář v podstatě čehokoliv, a tudíž je radno držet se na pozoru. Během této zvláštní noci divák netušil, kdy narazil na mistrovské dílo, a co bylo jen žertem či recesí a možná se zamyslel nad tím, zdali je vůbec možné hledat mezi těmito dvěma póly skutečné rozdíly.

Partneři, sponzoři a umělci: Art-Box, Perfect Catering a Kluci v akci, Tiskárna Polička, Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka, ZUŠ Prosek, Jan Noháč, Zrní, Quite Quiet a Jaroslav Matula – Mutant Industries

art-boxperfect grouptiskarna poličkakjjbandzonezrni

Pořadatelé Pražské muzejní noci: Národní muzeum, Dopravní podnik hl.m. Prahy, a.s., Asociace muzeí a galerií ČR

nm.cz dpp cz-museums.czcz-museums.cz



Hlavní navigace: