Manolo Blahnik – The Art of Shoes

11. 8. – 12. 11. 2017

Museum Kampa připravuje na léto výstavu kouzelníka mezi obuvníky, pana Manolo Blahnika. Blahnik, známý ze seriálu Sex ve městě a díky filmu Marie Antoinetta Sofia Coppoly, vyrostl na Kanárských ostrovech, žije v Británii, ale má české kořeny. Jeho otec byl českým občanem, žil a pracoval před druhou světovou válkou jako lékárník nedaleko pražské Kampy. Nebýt nástupu nacismu, možná by tu pracoval dál. Na jeho díle je možné dokumentovat, jak volné umění, abstrakce, dílo Mondrianovo, Kupkovo nebo malířský rukopis Velasquezův či Viscontiho aristokratická tvůrčí posedlost, přímo vstupují do tvůrčí složky čehosi jen zdánlivě přízemního, dámských bot. Díky Blahnikovu umu, pečlivosti a inspiraci ve světovém umění výtvarném a filmovém, vznikne dílo, jež se dá obout. Mísí se retrostyly z několika kultovních epoch dvacátého století, stejně jako rokoková hravost a smyslnost. Na výslednou podobu, tvar, kružby a arabesky měly vliv mnohé obrazy a symboly ženské krásy a osudovosti, Marie Antoinetta, císařovna Alžběta a nespočet silných i zranitelných žen italského neorealistického filmu. Střevíčky, ať už inspirované uměním, etnickými prvky nebo přírodou, v sobě nesou moderní energii. Díky botám Manolo Blahnika na scénu už od sedmdesátých let vstupuje moderní žena, stejně profesionálně schopná, jako krásná. Výrazné individuality, rozkročené mezi kulturami, jako Manolo Blahnik, světově proslulý tvůrce s českými kořeny a globálním rozhledem, mohou přinést zajímavý pohled a jedinečnou zkušenost. Také zakladatelka Musea Kampa, Meda Mládková je známá tím, jak velký důraz kladla na ženskou krásu a její kultivaci, včetně originálního oděvu, bot a doplňků. Tím byla vždy vzorem pro generace žen v českých zemích.

 

Jaroslav Paur

9. 8. – 15. 10. 2017

V kontextu neobyčejně silné generace mladých tvůrců vstupujících na výtvarnou scénu v průběhu čtyřicátých let představuje malířské dílo Jaroslava Paura (1918–1987) jeden z dosud ne zcela poznaných uměleckých odkazů, který ovšem nepostrádá jak kvalitativní úroveň jednotlivých tvůrčích etap, tak svébytnost výtvarného projevu. Cílem výstavy je představit malířovu tvorbu v celé její šíři a mnohovrstevnatosti, pro kterou je charakteristické rozvíjení aktuální obsahové složky ve vnitřně sevřených tematických cyklech. V počáteční fázi se autor konfrontoval s expresivními tendencemi válečných let, kdy se výtvarným uvažováním velmi přiblížil programovému smýšlení členů skupiny Sedm v říjnu či civilistnímu projevu umělců z okruhu Skupiny 42. Během padesátých let se Paur propracoval ke své navýsost vlastní tematice města, kterou soustavně rozvíjel v šedesátých a sedmdesátých letech. V nich se soustředil na výrazové i obsahové hodnoty malby a částečně také rozvíjel aktuální prvky abstraktně-informelní estetiky. Důležitou součástí jeho kompozic se stává jakási tajuplná atmosféra monumentálně koncipovaných abstraktních městských krajin, které v některých případech evokují až jakési kosmické struktury. Paurovo malířské dílo je neobyčejně autentickou výpovědí o vztahu člověka k městské aglomeraci, v níž jsou vedle lyricko-poetických tendencí velmi silně obsažena naléhavá existenciální vyjádření.

Kurátorem výstavy je Milan Dospěl.

 

Jan Koblasa 85

9.7. 2017

Koblsa_little

Evropsky uznávaný umělec Jan Koblasa (*1932) je na české kulturní scéně nepřehlédnutelný. Jeho dílo zde od roku 1989 mapují výstavy, na pultech knihkupců se vynořují Koblasovy autobiografické deníky, v intervalech udávaných taktovkou umělcovy invence, širokým publikem vždy vítány, pokaždé vyprodány. Jan Koblasa v sobě zkrátka slučuje řadu talentů. Vedle výtvarného je to nadání hudební a literární, a nad tím vším ční síla citlivého a velkorysého člověka, zarputilého hledače krás i stínů života, neúnavného bojovníka s duší poety. Když jej v roce 1968 srpnová okupace Československa zastihla na cestách po Itálii, domů se nevrátil. Získal azyl v severním Německu a jako jeden z mála emigrantů přirozeně vplul do zahraniční scény.

 

Výstava v Museu Kampa pořádaná k 85. výročí narození Jana Koblasy představuje vybrané okruhy z umělcovy tvorby zejména z šedesátých a sedmdesátých let, tematicky spjaté s fenoménem emigrace. Listy z cyklu Modrá krev (1964–1965) spolu s doposud nevystaveným souborem komorních kreseb na kartonu (1959–1960) příkladně reprezentují umělcovo období před odchodem z domoviny. Sochařský soubor Plazit jazyk (1970) patří k prvním pracím, které Koblasa vytvořil v emigraci. Tematika hlavy jako odkazu k centru myšlení a prožitku, sídla mozku či lidské duše, umocněná expresivní výtvarnou výrazovostí vyjadřuje pocity vykořenění, nejistoty a ztráty. Prožitek existenciální tísně završuje sochařská instalace Velký blič (1972) s podnázvem Ecce homo, která divákovi vmetá do cesty nestrávené zbytky tělesných částí jako otřesnou výpověď o křehkosti člověka, kterého doba a životní situace nemilosrdně sežvýkají a po kusech vyvrhují zpět.

 

Přestože výstava přináší úzký výběr z Koblasovy tvorby, čitelně odhaluje její nosné zdroje, které, jak napsala Mahulena Nešlehová, vedou „od archetypických, přes mytické, biblické, literární a hudební podněty po tep současného života, se záměrem dotknout se podstaty věcí a jevů – ozřejmit analogie s přítomností“.

 

Kurátorkou výstavy je Ilona Víchová.

 

Jedinečný svět Adolfa Borna

29. dubna - 20. srpna 2017

Programy pro školy

„Neboť v umění je ještě jeden stupeň, vytvoření vlastního magického světa. Neopakovatelného světa, kde je přítomno tajemno, extrakty snů, možná trochu tajené hrůzy – stálá přítomnost něčeho nedefinovatelného, co probouzí naše smysly.“

 

Umění Adolfa Borna (1930–2016) se stalo trvalou součástí české vizuální kultury. Svou sdělností a intenzitou, jimiž propojuje už několik generací, je srovnatelné snad jen s tvorbou Josefa Lady. Během plodného života vytvořil rozsáhlé a komplexní dílo čítající tisíce položek v různorodých výtvarných oblastech. Prosadil se v oblasti knižní ilustrace, animovaných filmů, kresleného humoru, volné grafiky nebo kresby, ale také scénografickými návrhy či kostýmní tvorbou. Jiří Kotalík, dlouholetý ředitel Národní galerie v Praze, o něm napsal: „Je malířem a kreslířem svébytných představ a vidin. Je karikaturistou se smyslem pro groteskní nadsázku a žahavý vtip, vždy se zdůvěrňující mírou lidského porozumění. Je ilustrátorem, jenž dovede po svém interpretovat povahu a děj literárních děl minulosti a současnosti.“

 

Velká přehlídka Adolfa Borna v Museu Kampa se vymyká obvyklému způsobu, jakým bylo v minulosti dílo tohoto výjimečného umělce prezentováno. Těžištěm je průřez jeho volnou tvorbou. Vstup do expozice nabízí soubor vzácných litografií ze šedesátých let, který ještě jako celek nebyl vystaven. Adolf Born v nich experimentoval s výrazem, kompozicí, uplatňoval jednoduchý znak, kresebnou zkratku či syrovou hravost. Ojedinělým počinem je kolekce pastelů a akvarelů dokládajících umělcovu fantazii, stejně jako precizní a přitom odvážnou práci s barvou či světlem. Pozornost na sebe poutá též série tušových kreseb z cest, zachycujících s příznačným „bornovským“ humorem atmosféru míst, jež při svých putováních navštívil. Na výstavě nechybějí ani originální ilustrace knih (včetně příběhů Macha a Šebestové nebo básní Christiana Morgensterna), ani projekce animovaných filmů, jež získaly mnoho ocenění doma i v zahraničí. Jedinečný svět, do něhož stojí za to vstoupit.

 

Petr Volf

 

Radek Kratina – Konstanty a proměnné

13. 5. – 30. 7. 2017

Radek Kratina, jeden ze zakladatelů Klubu Konkrétistů (1928–1999), se prosadil zejména jako průkopník variabilního přístupu k tvorbě, kdy divák může ovlivňovat výslednou podobu díla a dokonce ji i dle svého uvážení neustále měnit. Výstava Radek Kratina – Konstanty a proměnné představí Kratinovy reliéfy a struktury ze šedesátých let, k nimž patří zejména známé práce ze zápalek, od kterých byl jen krůček k dřevěným reliéfům tvořeným otočnými či posuvnými válečky a hranoly. Druhý okruh Kratinovy tvorby zahrne kovové variabily, které umělec vytvářel od sedmdesátých let. Princip zákonitostí řádu a náhody, a téma prostorových vztahů základních geometrických forem sledované v rámci trojrozměrného díla nalezne paralely v přístupu serielního řazení výtvarných tvarů v ploše – v Kratinových grafikách a otiscích ručně vyrobených razítek na papíře. Výstava z Muzea Kampa bude na podzim roku 2017 v rozšířené podobě reprízovaná v Muzeu města Brna, tedy v prostředí, kde se umělec narodil a kde v roce 1948 absolvoval Školu uměleckých řemesel. Zde bude koncipovaná jako dialog díla Radka Kratiny s tvorbou jemu blízkých autorů – brněnského Dalibora Chatrného a Jiřího Hilmara. Výstava Radek Kratina – Konstanty a proměnné připomene blížící se nedožité 90. výročí narození umělcova (oslaví v roce 2018).

Kurátorkou výstavy je Ilona Víchová.

 

Tomas Rajlich Zcela abstraktní retrospektiva

Obrázek

Bez názvu, 1969, akryl na bavlně, 135 × 135 cm

 

5. 5. – 30. 7. 2017

Tomas Rajlich patří k podstatným osobnostem evropského konceptuálního umění konce 60. a 70. let, pokud tento pojem vnímáme také v kontextu minimalistických, geometrických či výsostně abstraktních dobových tendencí. Pochází z Čech, ale koncem 60. let přesídlil do Holandska, když v současné době střídá své pobyty v Praze, v severní Itálii a v Paříži. Pro české prostředí má ovšem Tomas Rajlich dvojí nevýhodu, jednak je jeho tvorba výsostně estetická a intelektuální, což klade na diváka své nároky, a jednak rozhodující část svého tvůrčího života prožil v exilu, což pro české prostředí představuje stále problematický element. Připravovaná Rajlichova výstava do Musea Kampa tedy v poměrně širokém a retrospektivním záběru opětovně připomene zásadní kvality umělcova díla, které si neochvějně drží dodnes svoji kvalitu a osobitý přístup k tvorbě.

 

Zatímco Rajlichova poslední pražské výstava, která proběhla ve Veletržním paláci Národní galerie na přelomu let 2008 a 2009, přinesla 27 velkoformátových obrazů, expozice na Kampě připomene téměř všechny aspekty umělcovy tvorby. Pro připomenutí - předchozí Rajlichova česká výstavní vystoupení se odehrála na Klenové, kde byly v roce 1997 vystaveny kresby, a o rok později uspořádal jeho výstavu Jiři Valoch v brněnském Domě umění. V roce 2003 proběhla jeho výstava v pražské Galerii Jiří Švestka a roku 2005 ve Škodově českobudějovickém Domě umění. Poslední výstavu měl umělec začátkem loňského roku (2015) v Galerii Závodný v Mikulově.

 

Rajlich se začal prosazovat na české scéně už koncem 60 let. Spoluzaložením Klubu konkretistů v roce 1967 deklaroval svůj zájem o přisné geometrické struktury, ke kterým se přirozeně proklestil od svého studia sochařsví v Laudově, Pokorného a Hladíkově ateliéru na pražské Akademii. Jestliže se Klub konkretistů hlásil k odkazu a ke způsobu práce skupiny Zero,vzal si z tohoto revolučního evropského seskupení v obecném smyslu právě jen obdiv ke geometrickým a uspořádaným strukturám, bylo zřejmé, že Rajlich směřuje k syntetičtějšímu projevu. Struktura se stala Rajlichovy východiskem pro postupné rozvíjení strategie, která vnímala problematiku z geometrie vycházejí tvorby v širších souvislostech. Rajlich zaujal konzistentní a imanentní malířskou cestu, která se opírala o jemný, ale neustálý posun v použití jím zvolených výrazových prostředků. Zatímco konkeretisté zůstali u struktury, Rajlicha zajímala také textura, živý povrch, rukopisná stopa, která v jistých fázích začala strukturu překrývat, či naopak se ve „zbytkové“ podobě dostávat na(d) texturu. V jiných pracech se dokonce struktura rozplyne v textuře, či se jedno bez druhého neobejde. Zájem o živou geometrii je patrný už v kresbách od druhé poloviny 60. let.

 

Retrospektivní výstava na Kampě tedy zdokumetuje malířův vývoj živé monochromatizující malby, včetně jejího vyústění v recentních pracích s monochromatickou aluminiovou folií. Na dosud nejrozsáhlejší Rajlichově výstavě v České republice, která zaujme v Museu Kampa přízemí a 1. patro výstavního prostoru, se objeví i dosud neviděné práce a také konvolut prací na papíře. Každopádně výstava přesvědčivě ukáže Rajlichovo místo v kontextu nejdradikálněších uměleckých tendencí své doby a měla by se stát jednou z hlavních uměleckých událostí příštího roku.

Kurátor: Martin Dostál

 

 

Josef Hampl

4. 3. – 23. 4. 2017

Fotografie z výstavy Josefa Hampla zde:

Foto: Hana Hamplová

 

Tvorbu Josefa Hampla (1932) určilo setkání s Vladimírem Boudníkem, ale také Bohumilem Hrabalem nebo Jiřím Kolářem. Důraz na proces a hledání ho vedl celoživotní tvorbou, jež se odvíjela od grafického média, s nímž začínal a které učil v dílnách na pražské akademii. Řada technik tisku je jeho vynálezem, ale věnoval se i kolážím, šitým kolážím a zavěšeným šitým kresbám, jež se pro něj staly od osmdesátých let charakteristickými. V roce 2010 začal pracovat s matérií vosích hnízd. Museum Kampa představí průřez tím nejdůležitějším v objektu konírny. Součástí výstavy bude též dokumentace akcí v přírodě ze sedmdesátých let, které jedinečně zachytila svým fotoaparátem fotografka a partnerka autora Hana Hamplová.
Kurátorkou výstavy je Martina Vítková

JOSEF HAMPL OHLÉDNUTÍ
Josef Hampl se narodil 17. dubna 1932 v Praze. Studoval soukromě v letech 1955-1960 na škole dekorativních umění v Praze u prof. J. Masáka. V letech 1967-1990 působil na Akademii výtvarných umění v Praze jako odborný instruktor v grafických ateliérech u prof. Vojtěcha Tittelbacha, Ladislava Čepeláka a Jiřího Johna. Žije a pracuje v Hrušově u Mladé Boleslavi. Samostatně vystavuje od roku 1964 a je zastoupen ve významných sbírkách doma i v zahraničí. Jeho práce vždy vycházela z grafického média, ať už šlo o koláže, kresby, instalace nebo akce. Zásadní pro něj byla setkání s nonkonformním umělcem Vladimírem Boudníkem, spisovatelem Bohumilem Hrabalem a básníkem Jiřím Kolářem. Po aktivních grafikách a informelních obrazech konce padesátých a počátku šedesátých let se Josef Hampl postupně přiklonil k velmi čisté, jasné a racionální geometrii a rastrům. Široce prozkoumal možnosti koláže šité kancelářskými sponami, vytvořené z černého průklepového papíru, pozvánek na výstavy nebo živé hmoty vosích hnízd. V sedmdesátých letech v reakci na nudu a nehybnost doby uskutečnil společně s fotografkou Hanou Hamplovou několik akcí v přírodě s bílým organtýnem.* Velmi charakteristické jsou od osmdesátých let strojem šité a zavěšované kresby-koláže, které jsou ve stavu neustálé proměny.
* Dokumentární snímky událostí jsou vystaveny v Malé galerii v hlavní budově Musea Kampa do 26. dubna.

Doprovodné programy/ Accompanying programs

Komentovaná prohlídka s Josefem a Hanou Hamplovými
4. dubna 2017 v 18.30 hodin
60 Kč plné vstupné / 40 Kč zlevněné vstupné (please note that programs mentioned above are offered only in the Czech language)   

Programy pro školy a veřejnost na objednávku 
Programy připravujeme také v cizích jazycích, informace na vyžádání. Workshopy pro MŠ, ZŠ a SŠ Komentované prohlídky Cena programů: 500 Kč pro skupinu do 30 osob

Programs for schools and the public on request:
Workshops for elementary schools and high schools Guided tours of the exhibition (these programs are available in other languages; please contact us for more information) Price: 700 CZK per group of no more than 30 persons

 

Rezervace výše uvedených programů prosím provádějte na emailu rezervace@museumkampa.cz
Pro více informací volejte +420 257 286 166
Reservations for all programs can be made at the following: E-mail: rezervace@museumkampa.cz Telephone: +420 257 286 166

 

Příliš mnoho zubů. České a slovenské umění šedesátých let ze sbírky Galerie Zlatá husa a Musea Kampa

28. 1. – 23. 4. 2017

Šedesátá léta 20. století patří k nejsilnějším obdobím československého umění 20. století – ve šťastné shodě se zde protnuly příznivé politické a společenské okolnosti, které umožnily vystoupení mladých tvůrčích osobnosti, předchozím stalinistickým obdobím potlačovaných – tato neuvěřitelná energie se odrazila jak v dobové literatuře, filmu, hudbě i výtvarném umění. Výstava, jejíž titul je inspirován jedním z dosud neznámých obrazů Eduarda Ovčáčka, zobrazující hlavu s příliš mnoha zuby (jakoby všeho, zejména koncem šedesátých let, bylo opravdu příliš), představí všechny klíčové autory té doby: Václava Boštíka, Stanislava Kolíbala, Adrienu Šimotovou, Milana Knížáka a řadu dalších. Její členění vyjde z důležitých dobových témat – strach, groteska, radost, 1968, deziluze... Po delší době ukáže tento výstavní projekt ucelený pohled na silné a výjimečné období, které je stále více oceňováno jak domácím, tak zahraničním publikem.

kurátorka výstavy: Helena Musilová

Doprovodné programy k výstavě Příliš mnoho zubů

 

Lektorská komentovaná prohlídka    18. 2., 15:00 a 1. 4., 15:00

Prohlídka zdarma k platné vstupence.

 

Sobotní dílna pro rodiče s dětmi       18. 2., 16:00 a 1. 4., 16:00

Cena workshopu: 100 Kč/dítě, dospělý doprovod zdarma, druhý dospělý za 50 Kč. Rezervace nutná.

 

Guided tour in English, Komentovaná prohlídka v angličtině          11. 3., 15:00

Included in the price of a regular ticket. Prohlídka zdarma k platné vstupence.

 

Kurátorská prohlídka s Vladimírem Železným         22. 3., 18:30

Cena vstupenky + 20 Kč, rezervace nutná.

 

Kurátorská prohlídka s Helenou Musilovou              10. 4., 18:30

Cena vstupenky + 20 Kč, rezervace nutná.              

 

Soirée 60

Cena: 150 Kč / 90 Kč studenti a senioři. Rezervace nutná.

 15. 2., 18:30

 14. 3., 18:30

 19. 4., 18:30

 

Místa si rezervujte na emailu: rezervace@museumkampa.cz

 



Hlavní navigace: